Výjezdové zasedání vedoucích AZH Středočeského kraje ve dnech 26. – 27. 8. 2020 do Jihomoravského kraje
Krajské sdružení hasičů Středočeského kraje uspořádalo výjezdní zasedání pro vedoucí AZH okresů. Byli přizváni i členi, kteří se zabývají historií – odbojem.
26. 8. 2020 jsme odjeli vlakem z Prahy do Brna. Cesta byla velice příjemná. Ve vlaku jsme společně poobědvali a přesně na čas jsme byli v Brně na nádraží přivítáni starostkou Jihomoravského sdružení hasičů, paní Zdeňkou Jandovou. Autobusem jsme se přemístili na prohlídku Bukovanského mlýna. Stavba větrného mlýna z roku 2004, kterou realizoval místní rodák Josef Kouřil, slouží současně jako rozhledna, galerie a muzeum. Z výšky 16 m nad zemí je vidět široké rovinaté okolí, blízký Ždánický les, Chřiby nebo vzdálenější Bílé Karpaty. Prohlídka se všem velice líbila. Doprovázela nás paní Marie Ronková, vedoucí Zasloužilých hasičů a nositelů Řádu svatého Floriána okresu Hodonín, jež nám povyprávěla, jak Bukovanský mlýn vznikl.
Po krátkém posezení v místní dobové restauraci jsme odjeli do Svatobořic – Mistřína, okres Hodonín, kde jsme navštívili Internační tábor, jenž zde byl vybudován pro běžence z Haliče a Bukoviny, kteří utíkali do vnitrozemí císařství před ruskou frontou. Tak již v září 1914 vznikla na šesti hektarech baráková kolonie, která se později rozrostla až na 46 objektů. Vybudování tohoto prvního tábora neblaze poznamenalo obec na dlouhých třicet šest let, protože za druhé světové války zde byl zřízen uprchlický tábor. Při výkladu o těchto táborech jsme měli husí kůži, co všechno se zde dělo, kolik občanů zde bylo utrápeno k smrti. Zřejmě jen zázrakem zde nepřišlo o život žádné z téměř padesáti dětí, které byly do Svatobořic převezeny v dubnu 1944 a strávily zde přibližně rok. Jednalo se o děti, jejichž rodiče byli zapojeni do odbojové činnosti v souvislosti s atentátem na Heydricha, posléze zatčeni a v říjnu 1942 popraveni v koncentračním táboře Mauthausen. Jejich děti byly nejprve internovány v zámečku Jenerálka v pražských Nebušicích, kde vládl velmi přísný režim. Poté byly převezeny právě do Svatobořic, kde překvapivě snad i díky tehdejšímu veliteli tábora Schusterovi, jenž patřil v řadách nacistů a gestapa k těm mírnějším, se dětem vedlo přece jen relativně lépe v porovnání s předchozím působištěm. Osudy všech dětí, a hlavně jejich statečných rodičů by vydaly na mnohosvazkový román. Pro naši výpravu šlo o exkurzi zajímavou o to více, že právě mapování odboje ve Středočeském kraji patří nyní k hlavním úkolům Aktivu ZH a při něm působící Komise historie.
Následoval odjezd do penzionu k Jožkovi Dufkovi, který zároveň vlastní překrásné vinařství, které jsme navštívili a dozvěděli jsme se, že révu pěstuje na 45 ha a vyrábí mnoho druhů výborných vín, která dostávají velká ocenění jak v naší republice, tak i v zahraničí. Proběhla ochutnávka bílých a červených vín, která byla opravdu chutná. Ve večerních hodinách jsme se sešli v penzionu v krásné společenské místnosti s hasiči místního kraje, pobesedovali jsme, předali si dárky a vyměnili jsme si vzájemně spoustu cenných zkušeností nejen z oblasti hasičské.
27. 8. po snídani proběhlo jednání AZH Středočeského kraje, kde vedoucí Aktivu ZH, pan Páv, probral se svými kolegy, jak postupují v přípravě příručky o odboji v našem kraji. Zhodnotili svou činnost za uplynulé období. Vyslechli si informace od krajského starosty, jenž je seznámil s tím, co nás ještě do konce roku v rámci kraje čeká.
Po výtečném obědě jsme autobusem odjeli do Brna, kde se s námi paní Jandová rozloučila a vlakem jsme odjeli do Prahy. Bohužel už ne tak na čas, jako když jsme jeli tam, tudíž jsme do Prahy přijeli s více jak hodinovým zpožděním. V Praze se účastníci zájezdu „rozprchli“ na různá stanoviště a rozjeli se do svých domovů. Výjezdové zasedání AZH bylo hodnoceno velice kladně.
Dana Vilímková, náměstkyně starosty KSH
